Srpen 2007

10. spř. blog

31. srpna 2007 v 22:39 Spřátelené blogy
Fakt zajímavý blog o pirátech. Mrkněte tadyk

Byli jste tadyk

31. srpna 2007 v 15:20 Ankety
Cvakněte, když jste tu byli, abych věděla kolik vás tu chodí :)

Od Lili

31. srpna 2007 v 13:29 Moje ceny a Diplomy
Tak toto jsem dostala za spřátelení, pěknýý :)

9. spř. blog

30. srpna 2007 v 17:36 Spřátelené blogy
Zajímavý blog, který už i jeho ADRESA naznačuje o čem je :)

Od Phoenex

29. srpna 2007 v 23:56 Moje ceny a Diplomy
Děkuju moc

Hero

29. srpna 2007 v 23:53 Moje videa
Moje první video s tématem mýho blogu. No snad se vám bude líbít :)

8. spř. blog

29. srpna 2007 v 14:00 Spřátelené blogy
Tak toto je blogísek, fakt moc pěknej a dost dobře udělaný, a o čem že je?? No přeci o pirates :) Mrkněte na něj tadyk

Colorizace

28. srpna 2007 v 20:07 Ostatní pir. věci
Lidííčkyy hlasujte plisky pro mě :)
hlasujte tadyk :)

7. spř. blog

28. srpna 2007 v 18:27 Spřátelené blogy
Je to blogísek od moji kámošky. Má ho pěkně udělaný. Tak se mrkněte tadyk

Tajemno pirátského žití

28. srpna 2007 v 15:46 Pirátský život
Ačkoli pirátství sužovalo námořní obchod od počátku jeho vzniku, největšího lesku se bezpochyby dočkalo po objevení Ameriky a rozšíření dopravy koloniálního zboží z Karibiku do Evropy v 17. století.

Není pochyb o tom, že se v naprosté většině případů byli piráti obyčejnými zločinci, jejichž jednání bylo často přijímáno se shovívavostí jen proto, že se jimi prováděné podlosti právě hodily do krámu některé ze soupeřících mocností. O skutcích mořských lapků se dnešní člověk dozvídá z ústně dochovaných zkazek, psaných románů, jejichž historická akurátnost může a nemusí být jejich hlavní předností, a v některých případech tak maximálně z dobových kronik.

Vědci se pirátstvím začali vážně zabývat až v průběhu posledních 30 let. Vzniklé studie pomáhají odhalit podrobnosti ze života nejen námořních lupičů, ale i dalších vrstev, které se s nimi pravidelně stýkaly, a utvořit tak ucelený obrázek o koloniálním světě Karibiku 17. století.

Jak se stát pirátem?
Zlatá éra pirátství byla časem, kdy se dočkal vrcholu obchod mezi koloniemi Nového světa, Evropou a Indií. Evropské mocnosti se přetahovaly o cenná území, o exotické zboží i o přístup do asijských obchodních center. Pro piráty jednoduše ráj. Pobřežními vodami proplouvaly stovky obchodních lodí po okraj naložených cennostmi i drahými materiály a kořistění se vinou neutuchajících sporů mezi evropskými státy stalo téměř legitimní činností.


Zároveň začalo přibývat chudých lidí, kteří se nechali najímat jako námořníci na obchodní lodě. Ve své volbě viděli jedinou možnost, jak uniknout z často beznadějné životní situace. Podle díla současného amerického odborníka Davida Cordingla Under the Black Flag: The Romance and Reality of Life Among the Pirates, byli kapitáni obchodních lodí často nezřízení sadisti a ke své posádce se chovali hůř než k otrokům převáženým v podpalubí. Nijak nešetřili bitím a za naprosto nejúžasnější zábavu považovali bičování a následné omývání ran solným roztokem.

Na druhé straně přibývalo i víceméně stejně zoufalých členů královského námořnictva (zejména z Anglie), kteří stejně jako jejich "civilní" protějšky dostávaly za velmi nebezpečnou a náročnou práci mizerný plat a ještě mizernější stravu. Není divu, že se tehdy pod pirátskou vlajku, nabízející mnohem lepší živobytí, vykoupené jen vlastním svědomím a nepatrně zvýšeným nebezpečím, uchylovalo tolik mladých mužů.

Z kozla zahradníkem

Pirátství do značné míry napomohla i samotná příroda. V Karibiku i Indickém oceánu vyšla nekalým plánům vstříc členitým pobřežím a nesčetnými ostrůvky, které přímo vybízely k budování tajných základen a chráněných přístavů.

V 17. století navíc existovala možnost pořídit si královský glejt a ve jménu vlasti ve vší počestnosti okrádat její nepřátele. Korzáři neboli privatýři byli pro úředníky vlastní země spořádanými občany. Nicméně zcela opačný názor pochopitelně zastávaly olupovaná království, jejichž občané polapené piráty věšeli na ráhno, ať už měli v kapse královské pověření, nebo ne.

Ostatně podobného konce se mohli majitelé glejtů občas dočkat i od vlastního panovníka. Dvě největší anglická pirátská esa, William Kidd a Henry Morgan, začínali jako privatýři a nakonec skončili jako psanci, obvinění z pirátství domovskou zemí. Přepadání lodí spojenců se zkrátka nevyplácí.

Zatímco Kidd skončil na šibenici, Morgan si vysloužil něco zcela odlišného. Byl v tom totiž vcelku nevinně, pral se jen se Španěly a nemohl chudák tušit, že také jednou uzavřou s jeho rodnou zemí mírovou smlouvu. Musel si pro verdikt, v procesu trvajícím déle než tři roky, dojet osobně až do Anglie, kde jej však nečekalo žádné vězení. Vyšetřování probíhalo na svobodě a Morgan byl během něho srdečně zván na oslavy a večírky tamější šlechty. Během těch tří let z novopečených španělských spojenců vyprchala touha po pomstě za desítky dobytých měst a stovky ukořistěných lodí a potrestání Morgana už nebylo nutností. Aby jej koruna odradila od návratu k bukanýrskému řemeslu, obdržel šlechtický titul a roku 1677 byl vyslán zpět do Karibiku. Tentokrát jako oficiální guvernér Jamajky, jehož hlavním cílem bylo potírat piráty.


Nelehký život pirátologa


Při odhalování detailů pirátského života jsou pro archeology nejdůležitějšími památkami na jejich činy vraky lodí. Ty byly pro piráty nejen hlavním nástrojem provozování živnosti, ale zároveň i domovem, ve kterém často trávili většinu svého života. Pro odborníky přitom není zrovna snadné poznat vrak pirátské lodě od dobře vyzbrojené obchodní lodě. Mimo jiné z toho důvodu, že piráti obchodní lodě kradli a pro další, tedy pirátské použití na nich neprováděli žádné výrazné úpravy.

Například kapitáni Roberts, Brasil Ringrose a George Lowther byli známi tím, že z ukořistěných lodí odstraňovali vnitřní stěny kabin, aby tak získali více prostoru pro posádku a výzbroj. Piráti také s oblibou odstraňovali příďovou nástavbu, kde původně byly umístěny kajuty pro kapitány. Tímto zásahem získali větší rovnou bitevní plochu, na které masakrování jejich nepřátel nic zbytečně nepřekáželo. Potopený pirátský vrak pak lze rozpoznat od plavidla mírumilovného obchodníka.

zdroj:
korzaři-medajlonu.blog.cz


Pirátské poklady

28. srpna 2007 v 15:21 Pirátský život
Anguilla - ostrov v Malých Antilách je údajně nejpravděpodobnějším místem, kam mohl svůj poklad ukrýt kapitán Kidd.
Aruba - malý ostrůvek nedaleko venezuelského pobřeží. Koncem 18. století tam měl španělský pirát Mungos zakopat svou kořist.
Kokosový ostrov - malý tichomořský ostrůvek, který leží ve vzdálenosti asi 700 km od pobřeží Kostariky. Vinou drsné přírody tu není žádné trvalé osídlení a nehostinný kousek pevniny občas svou návštěvou poctí právě jen lovci pokladů. Údajně tu pravidelně doplňovali zásoby četní piráti včetně proslulého Francise Drakeho. Zatím se však nikomu nepodařilo žádný poklad najít. Nejblíže objevu měl být jistý Australan Tony Mangel, který za odlivu vstoupil do pobřežní jeskyně. Místo, na které se člověk dostane pouze z moře a pouze v určitou denní dobu, je jako stvořené pro ukrytí cenností. Mangel údajně tak snaživě kopal, až odkryl víko truhly. Mezitím však voda stoupla natolik, že se z jeskyně dostal jen s vypětím všech sil. Vyčerpaný a vyděšený se odjel zotavit do civilizace a vrátil se až po několika letech. Jeskyni už se mu však najít nepodařilo.
Oak - ostrůvek u východního pobřeží Kanady, na kterém v roce 1795 kanadští mladící nalezli mohutný dub s vyrytými záhadnými znaky. Jelikož právě pod dubem nalezli kruh rozhrabané hlíny, začali hledat poklad. Za 10 let se prokopali do 30m hloubky a neobjevili vůbec nic. Od té doby v jejich neúspěších pokračovalo mnoho důlních firem, dočkaly se však pouze pravidelných zaplavení z podzemních pramenů. A to je na tom, také to nejzajímavější - ostrůvek je doslova provrtán systémem studní a chodeb, které někdo vykopal mnoho staletí před tím, než se na Oak dostali kanadští mladíci.

Plata - tichomořský ostrov, na kterém svou kořist ukryl pirátský kapitán Stradling (vcelku nedobrovolně, jelikož na ostrově ztroskotal). Když se po mnohaletých útrapách pro poklad vracel, jeho loď za bouře nevydržela srážku s útesem u novofoundlandského pobřeží a Stradling se utopil.
Saumapé - tichomořský ostrov, na kterém roku 1751 zakopal poklad pirát Terracuka. Při ukrývání kořisti se však nepohodl se svými kumpány a navzájem se povraždili, za čež jim byli o sto let později vděční američtí hledači pokladů. Na ostrově nalezli nejen pirátské kostry, ale i hromadu zlata.
Tristan da Cunha - ostrůvek uprostřed Atlantského oceánu. Na počátku 19. století tu ztroskotala briga White Snake, která vezla čerstvě naloupené cennosti Krvavého Jacka. Bouři přežilo jen 12 mužů, kteří se mezi stačili před příjezdem britské válečné lodi Exeter v roce 1816 povraždit. Přežil jen jeden pološílený pirát, který už si dávno nepamatoval, kde onen poklad je. Britové na důkladné prohledání neměli moc času, a tak nic nenašli. Sice se chtěli na ostrov vrátit, nicméně proti byli Francouzi, kteří o dva měsíce později jejich loď potopili v bitvě. Poklad z ostrova Tristan da Cunha nikdo nenalezl dodnes.
zdroj: korzari-medajlonu.blog.cz

10 nejhnusnějších pirátských činů

28. srpna 2007 v 15:11 Pirátský život
Kdy: 14. dubna 1718
Kde: Bermudy
Kdo: Charles Vane
Kapitán Charles Vane se se svou posádkou zmocnil bermudské šalupy Diamond, pobil posádku i s kapitánem, vyraboval loď a rozhodl se oběsit jistého námořníka jménem Nathaniel Catling. Po činu jej piráti považovali za mrtvého, nicméně při uvolňování jeho těla ze šibenice se prokázalo, že je naživu. Nezdar jednoho z pirátů rozlítil natolik, že Nathaniela sekl šavlí, čímž mu zlomil klíční kost, a chtěl v ohánění svou zbraní pokračovat, dokud by Catlinga nezabil. Nikdo z pirátů se k němu však nepřidal. Jejich řádění skončilo tím, že "pouze" podpálili Diamond. Catlingovi se nicméně podařilo nejen přežít, ale dokonce i uprchnout a nahlásit osud Diamondu bermudskému guvernérovi.
Kdy: 1723
Kde: Portugalské pobřeží
Kdo: Edward Low
Anglický korzár Edward Low přepadl portugalskou loď, po úspěšně uzavřeném obchodu s otroky po okraj naloženou zlatem. Kapitál lodi projevil značnou odvahu a ještě věší nerozvážnost, když zlato nechal shodit do moře, aby je piráti nedostali do rukou. Lowa to pochopitelně rozpálilo doběla a Portugalci odřízl rty. Před jeho očima je pak usmažil a nakonec vyvraždil celou posádku (čítající 32 mužů).
Kdy: 1668
Kde: Portobelo
Kdo: Henry Morgan
Jako admirál francouzsko-anglické flotily jamajských flibustýrů Henry Morgan dobyl španělské město Portobelo na Panamské šíji. Události pochopitelně předcházelo krveprolití v řadách vojáků i obyčejných měšťanů a následovalo rabování vraždění i mučení dalších nešťastníků. Z poslední kategorie se dochovala otřesná zmínka o jisté ženě, kterou Morgan nechal nahou vysadit na rozpálená kamna a upekl ji zaživa. Důvodem pro tento čin mělo být zatajení peněz
Kdy: 17. století
Kde: Portugalské pobřeží
Kdo: Edward England
Piráti pod velením Edwarda Englanda přepadli loď kapitána jménem Skinner, se kterým si opravdu krutě pohráli. Nejprve jej přivázali ke stěžni a házeli po něm skleněnými láhvemi. Pak jej odřízli a nechali před nimi utíkat po palubě, dokud nepadl vyčerpáním. Nakonec England prohlásil, že si Skinner jako dobrý kapitán svého mužstva zaslouží rychlou smrt a jeho život ukončil kulkou mezi oči.
Kdy: 1718
Kde: Severokarolínské město Bath
Kdo: Černovous
Po amnestii, kterou guvernér Severní Karolíny vykoupil piráty dobyté město Charleston, se Černovous poosmnácté oženil a na čas usadil. Vzal si šestnáctiletou dívku Mary Ormondovou, pro kterou přichystal opravdu netradiční manželské povinnosti. Přizval si na sexuální hrátky šest svých kumpánů a svou ženu donutil, aby jim celou noc dělala prostitutku. Sám se na celé divadlo pouze díval.
Kdy: Druhá polovina 17. století
Kde: Karibské moře
Kdo: Montbars Exterminátor
Francouzský pirát neblaze proslul krutostí, s jakou ukončoval životy svých vězňů. Oběti rozřízl břicho, konec střeva přibyl ke stožáru a nebožáka nutil údery zapáleným kyjem tancovat, dokud nepadl mrtev k zemi.
Kdy: 23. března 1668
Kde: Jamajské město El Puerto del Principe
Kdo: Henry Morgan
Při dobývání města se pirátům nejprve podařilo obsadit blízký kostel. Ke zdolání hradeb bylo zapotřebí k nim dopravit dlouhé žebříky, které Morgan donutil nést duchovní z kostela. Obránci pochopitelně považovali postavy v mnišských rouších za převlečené piráty, a tak i přes úpěnlivé prosby neváhali střílet do bezbranných mnichů a jeptišek.
Kdy: počátek 18. století
Kde: Karibik
Kdo: Černovous
Černovous byl jednoduše psychopat. Mezi nejlepší zábavu například považoval partičku karet okořeněnou o střílení do vlastních lidí. Během hry zhasl a pak pod stolem náhodně vystřelil. Účastníci takového veselí pak měli hádat, kdo to vlastně koupil. Vítěz bral flašku rumu. Zasažený pochopitelně ztrácel právo se tipovací soutěže zúčastnit.
Kdy: leden 1669
Kde: Gibraltar
Kdo: Henry Morgan
Po dobytí Gibraltaru se Morganovi piráti rozhodli mučit jistého měšťana. Zarazili do země čtyři kůly, mezi které muže natáhli za pomoci lan připevněných k palcům všech čtyř končetin. Lana utáhli přesně do té míry, aby nešťastník ještě vydržel naživu, ale další napnutí už by znamenalo roztržení těla. Aby toho nebylo máto, na břicho mu položili stokilogramový balvan a zasypali mu obličej zapáleným palmovým listím.
Kdy: 1720

Kde: Pobřeží Skotska

Kdo: Christopher Condent

Anglický pirát zajal flotilu s nákladem soli a na lodních důstojnících vyzkoušel jejich vlastní metody umravňování posádky. V praxi to znamenalo bičování a následné omývání ran solným roztokem.
zdroj: http://korzari-medajlonu.blog.cz

Karibští piráti v historii

28. srpna 2007 v 15:00
Hlavní město Havanu či o Santiago de Cuba je důležitý přístav. Ve zdejší pevnosti Morro mají i velmi zajímavé muzeum - muzeum pirátství. Obzvláště pro nás suchozemce je to atrakce velmi lákavá a zajímavá. Karibské moře bylo po celé 16. a 17. století pro piráty a nejrůznější námořní lupiče skutečným "Naším mořem" - "Mare nostrum". Námořní lupiči zde přepadali nejen obchodní lodě, ale čas od času se odvažovali i k útokům na samotné karibské přístavy.

V odlehlých koutech Karibiku poté vzniklo několik pirátských "států" - fakticky velmi dobře organizovaných obchodních osad. Takovéto osady jako např. Port Royal na Jamajce (jeho slávu ukončilo až zemětřesení a obrovská vlna tsunami 7. června 1692) maximálně těžily z řevnivosti evropských států bojujících o zdejší území a obchod. Největší díl z karibské oblasti ovládlo Španělsko a jeho četní nepřátelé - Angličané, Francouzi, Portugalci, Holanďané, ale i Dánové a Švédové se při poškozování španělského obchodu nerozpakovali sáhnout i po pirátství. Vlastní korzárskou loď dokonce vystrojil i významný český pobělohorský exulant Augustin Heřman, který se nakonec stal váženým a bohatým osadníkem v severoamerickém Marylandu.
Většina z romantikou opředených pirátů tak byla hlavně tzv. korzáry - soukromníky najatými jednotlivými bojujícími státy k ničení námořního obchodu protivníka. Jen málo kdo, tak byl skutečně nezávislým "pirátem" bojujícím na vlastní pěst.

Kubánské vody, kde se formovaly španělské konvoje vezoucí do Evropy koření, zlato, stříbro a další luxusní zboží (mj. i z asijských Filipín) proto odjakživa lákaly téměř všechny pirátské lodě operující v této bohaté a také neklidné oblasti.
Definitivní konec pirátství v Karibiku nastal teprve až kolem roku 1830, kdy mezi evropskými státy dočasně panoval mír (už od roku 1815) a zbytek pirátů bojujících na vlastní pěst byl brzy zcela potlačen
zdroj: http://korzari-medajlonu.blog.cz

Photo času

28. srpna 2007 v 14:44 Johnny Depp
Pár foteček jak šel s Johnnym čas.
kopčit se zdrojem!

A mám vás

28. srpna 2007 v 14:06 Johnny Depp
Tááák a teď vás vyfotím já, až víte jaký to je, pořád se promenádovat, hi hi hi. Ták hodně pořádny americký úsměv a jedem :)
Kopčit se zdrojem!

Kuk

28. srpna 2007 v 13:59 Johnny Depp
Nee já se nechci fotíííít. Mno tak dobře jen kousiček. aaa Kuk. Stihli jste?? Jestli ne, víc už neukážu. Ha ha :-P
Kopčit se zdrojem!

Pirátské tresty

27. srpna 2007 v 17:30 Pirátský život
Podle bible je člověk schopný přežít 40 ran bičem. Takže tenhle trest odsouzenému ukládá 39 ran, protože i někteří piráti byli křesťani a bible pro ně byla svatou knihou.

Devítiocasá kočka
Jde o hodně nepříjemný a proto u mnoha kapitánů oblíbený trest. Odsouzený dostane výprask bičem, který je složený z davíti koňských nebo hovězích usní s malými uzlíky, háčky nebo jinými ostrými předměty uvázanými na koncích

Vysazení na břeh
Tenhle trest najčastěji postihuje piráty, kteří chtěli okrást svoje kolegy. Vysazení na pustém ostrově se prakticky rovná smrti. Odsouzený dostane jednu láhev vody, pytlíček střelného prachu a pistoli s jedním nábojem. Známe jen jednoho piráta, který tenhle trest přežil, není to nikdo jiný než náš milý, opilý, zdredovaný Jack Sparrow!

Muž přes palubu
Odsouzený byl jednoduše shozen z plující lodi. Někdy byl vlečen lanem přichyceným k zádi lodi. Mohlo to trvat několik dnů dokud odsouzený nebyl vyčerpaný a podchlazený.

Protažení pod lodním kýlem
Lano bylo protaženo z pravého boku lodi na levý, odsouzený byl přichycen k lanu a tažen pod kýlem. Dno většiny lodí bylo pokryto ostrými třískami, takže si každý dokáže předtavit, jak to s viníkem dopadlo...

Šibenice
Tu dostal, každý kdo byl odsouzen z pirátství nebo všelijakého napomáhání pirátům

zdroj:
http://korzari-medajlonu.blog.cz

Co na mě koukáte??

27. srpna 2007 v 16:53 Johnny Depp
Teda mě je, ale smutno a zima, kde je moje Vanesska ;-(
Moc roztomilá fotka
Kopčit se Zdrojem!

Starý photečky

27. srpna 2007 v 16:48 Johnny Depp
Kopčit se zdrojem!!

Johnnyho kerky

27. srpna 2007 v 16:40 Johnny Depp
No taky jsem blázen do kerek, ale určitě jich nemám tolik kolik Johnny. Má jich dost, i když jednu nechce stále prozradit, no můžem se jen dohadovat, kde je. Ale podle mě někde, kde jen tak se objektiv fotáku nedostane :D Ale určitě to ví Vanessa, tak ji někde přepadnout a výslech pod lampou, kde ji má.

Tadyk máte pár photo s kerkama, které hrdě ukazuje :)
Kopčit se zdrojem!!!